Opatrovnictví dospělých osob v Česku čelí výzvám, které komplikují život nejen opatrovancům, ale i jejich opatrovníkům. Elektronické žádosti o dávky, jako je superdávka, nejsou pro opatrovníky dostupné, což ztěžuje přístup k potřebné pomoci. Úřady slibují zlepšení, ale současná situace vyžaduje trpělivost a osobní návštěvy poboček. Navíc opatrovanec leckdy nespadá do žádné kategorie, což stěžuje šance získat pro něj potřebné finance.
Pan Luboš je opatrovník svého padesátiletého bratra. Vzhledem k alkoholismu a psychickým problémům není schopen samostatně právně jednat, postarat se o sebe nebo být zaměstnán. Pomáhá mu komunikovat s úřady, spravovat finance či majetek a také vyřizovat dávky.
Jenže u vyřizování dávek narazil. Chtěl si zažádat o superdávku přes online aplikaci Jenda. Do ní se dá ale přihlásit jen přes vlastní identitu a z ní nejde vyplnit žádost za někoho jiného. Nemohl se tedy dostat do účtu opatrovance.
„Musel jsem najít všechny dokumenty, vytisknout, vyplnit, dojít na kamennou pobočku Úřadu práce a vystát zde frontu. Tu nejbližší mi zrušili a na té vzdálenější bývá nyní dost plno. Chtěli po mně všechny údaje znovu, i ty, co ode mne mají: majetkové poměry, kolik se platí za energie nebo že má nulové příjmy,“ popsal svou zkušenost Luboš.
„V současné době bohužel není možné, aby opatrovník samostatně vyplňoval žádost o superdávku přes aplikaci Jenda. Systém zatím neumožňuje přímý vstup opatrovníka do žádosti opatrovance. Doporučujeme proto obrátit se na zaměstnance kontaktních pracovišť Úřadu práce, kteří Vám s doplněním údajů pomohou,“ píše se v odpovědi PR oddělení Úřadu práce ČR na jeho dotaz. To zároveň uvedlo, že se by i taková žádost měla být v budoucnu možná elektronicky přes systém Jenda. „Víme, že opatrovníků je mnoho a že je důležité, aby systém fungoval co nejlépe. Právě proto se nyní pracuje na rozšíření funkcí aplikace tak, aby odpovídaly právní úpravě veřejného opatrovnictví a zároveň chránily práva klientů,“ napsal mu také Úřad práce ČR.
V Česku je přibližně 15,5 tisíce opatrovanců, tedy lidí, kteří mají soudem ustanoveného opatrovníka. Opatrovníků je méně, neboť nemusí jít o fyzickou osobu, ale může jím být i obec, coby veřejný opatrovník, pakliže se nenajde vhodná fyzická osoba. Ostrava má například 460 opatrovanců.
Panu Lubošovi také vadí, že ač úřadu předal všechny údaje, neví, na čem je. „Nikdo mi nebyl schopný říci, zda superdávku bratr dostane a v jaké výši. Může to trvat několik měsíců a vůbec netuším, co bude potom, s čím můžu počítat. Vyřizovat se to totiž má někde centrálně v Ostravě, ne na úřadu, kde jsem žádost podal,“ řekl Deníku.
Nároky superdávky jsou přísnější
Luboš se obává, zda opatrovanec se superdávkou uspěje. Dosud pobíral dávky v hmotné nouzi příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Jenže nová superdávka zvýhodňuje ty, kteří řádně pracují, nebo se o to snaží, a také ty, kteří mají děti a řádně se o ně starají. Nepracovat a nebýt v kategorii takzvaně zranitelných, je tudíž problém. Superdávka nevyžaduje pracovní aktivitu u starobních důchodců, invalidních osob ve 2. a 3. stupni a rodičů pobírajících dávky spojené s porodem.
Rovněž nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, neboť coby dlouhodobě nezaměstnaný nesplňuje potřebnou odpracovanou dobu – 12 měsíců v posledních dvou letech. Jelikož je ale evidován na úřadu práce, úřad za něj platí sociální a zdravotní pojištění, aby měl stále přístup k lékařské péči.
Se zavedením superdávky se počítá s tím, že se významně zvýší žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc (MOP). Ta je šancí i pro Lubošova bratra a pro všechny někdejší klienty dávek v hmotné nouzi, kteří nesplní přísnější podmínky superdávky. Tato pomoc nemá pevně stanovenou částku, úřad práce ji posuzuje individuálně a určuje se podle konkrétní situace. Může jít o jednotky tisíc korun na uhrazení léků či vybavení domácnosti, ale i o vyšší částky, pokud je třeba uhradit náklady spojené s bydlením nebo odvrácením vážné újmy. Maximální výše není zákonem pevně ohraničena, ale musí odpovídat nezbytnému výdaji. Jde ovšem pouze o jednorázovou dávku. Žádost se dá podávat opakovaně, ale vždy se posuzuje zvlášť.
Jak se opatrovník stará o opatrovance
Opatrovník musí mít pravomocný rozsudek soudu o ustanovení opatrovníkem, předložit ho na Úřadu práce ČR, a jednat jménem opatrovance při podání žádosti o dávky. V praxi to znamená doložit rozsudek, vyplnit žádost, připojit potřebné doklady (příjmy, náklady na bydlení, zdravotní stav) a komunikovat s úřadem místo opatrovance. Soudním rozhodnutím se prokazuje při jednání s úřady, bankami, poskytovateli sociálních služeb, exekutory a dalšími institucemi jménem opatrovance. Rozhodnutí zároveň vymezuje konkrétní oblasti, ve kterých je oprávněný opatrovance zastupovat.
Někdy se už v průběhu soudního řízení opatrovník dozví, že opatrovanci hrozí nějaká závažná újma. Například dlouhodobě neplatí energie a hrozí mu odpojení elektřiny. Takové konkrétní riziko je často jedním z hlavních důvodů pro podání návrhu na ustanovení opatrovníka.
Ten by měl proto zjistit, zda má opatrovanec zajištěny své základní životní potřeby – jako je jídlo, léky, bydlení, přístup k lékařské péči a potřebná podpora. A také zjistit, jestli existují nějaké urgentní problémy, které je potřeba okamžitě řešit, například dluhy, které je třeba začít splácet, nebo potřeba podat odvolání proti nějakému rozhodnutí.
Opatrovník by také měl sepsat jmění opatrovance, které zahrnuje veškerý jeho majetek a dluhy. Mezi majetek patří nemovitosti, cenné movité věci (například spotřebiče, šperky), úspory na bankovních účtech nebo hotovost. Mezi dluhy bude patřit nezaplacené nájemné, sociální a zdravotní pojištění, poplatky za odpady, výživné, telefonní služby, úvěry a podobně.
Poté musí v pravidelných zprávách informovat opatrovnický soud o výkonu opatrovnictví. Opatrovník se musí starat o životní situaci opatrovance, chránit jeho práva a zajišťovat, aby se dostal k potřebné podpoře a pomoci.
(Zdroj: Krajský úřad Královéhradeckého kraje: Příručka opatrovníka)
Opatrovníci v Česku
Podle dat Ministerstva vnitra a krajských úřadů bylo k 31. březnu 2025 evidováno 15 527 opatrovanců v ČR. Nejvíce jich žije v Moravskoslezském kraji (2 004) a nejméně v Libereckém kraji (582). Počet každoročně mírně roste: mezi roky 2024 a 2025 přibylo asi 579 opatrovanců.
Zdroj: Liberecký kraj
Zuzana Hronová
Deník.cz
Přidejte odpověď